Finanèní vzdìlávání dìtí v Èeské republice a na Slovensku se odliuje. Asi nejvíce je to vidìt na pøístupu ke kapesném. V Èeské republice dostávají kapesné tøi ètvrtiny dìtí. Naproti tomu na Slovensku je to jen 66 procent. Vyplynulo to z prùzkumu spoleènosti Home Credit, který provedla agentura STEM/MARK.
To, e dìti nìjaké kapesné dostávají, neznamená, e jej dostávají ve stejné výi nebo pravidelnì. V Èesku dává dìtem pravidelné kapesné jen 44 procent rodièù, pøièem od 31 procent rodièù dostávají dìti kapesné nepravidelnì.
Na Slovensku jsou pomìry opaèné. 27 procent rodièù dává dìtem kapesné pravidelnì a 39 procent nepravidelnì, tedy spíe kdy je tøeba.
Pravidelné kapesné pøitom u dìtí hraje dùleitou roli v získávání finanèní gramotnosti. Jde prakticky o jednu z prvních zkueností, jak dítì do svìta financí uvést. Je vhodné klást dùraz na dùslednost a pravidelnost a také dítì motivovat, aby si peníze získané z kapesného dokázalo spravovat samo, pøípadnì aby z kapesného èas od èasu zaplatilo tøeba i potøebný, nikoliv jen chtìný výdaj, øíká Eduarda Heková, øeditelka spotøebitelské organizace dTest.
Zkuenost do budoucna
Pro dìti mùe být nakládání s kapesným cennou a zároveò bezpeènou zkueností do budoucna. Dìti se tím uèí sledovat své výdaje a hospodaøit s omezeným mnostvím penìz, øíká Jaroslav Ondruek, finanèní analytik spoleènosti Home Credit.
I pøes to vak v Èesku 25 procent rodièù dìtem ádné kapesné nedává. Na Slovensku je to dokonce 34 procent rodièù. Absence nebo nepravidelnost kapesného mùe omezit pøíleitosti dítìte k rozvoji klíèových dovedností, øíká Andrea Machálková, expertka Èeské bankovní asociace na finanèní vzdìlávání. Dítì pak mùe mít problém hospodaøit s penìzi, plánováním a spravováním financí.
O nutnosti edukovat své dìti v oblasti finanèní gramotnosti pøitom rodièe ví. A pøiblinì 80 procent rodièù v Èesku i na Slovensku dodává, e s dìtmi napøíklad otevøenì hovoøí o pøíjmech a výdajích v jejich domácnosti. Je to velmi dobrá zpráva, e rodièe berou finanèní vzdìlávání vánì. Otevøená komunikace o penìzích mùe dìtem pomoci vybudovat zdravý vztah k financím v budoucnosti, dodává Jaroslav Ondruek.
S edukací v tomto smìru je ideální zaèít co nejdøíve. Z naeho pohledu je vhodné, aby rodièe seznamovali dìti s konceptem penìz, plánováním pøíjmù a výdajù, vytváøením finanèní rezervy na horí èasy, spoøením a dalími souvisejícími záleitostmi ji pomìrnì od útlého vìku, tedy od okamiku, kdy je dítì schopno tyto chápat, øíká Eduarda Heková. S tím souhlasí i Andrea Machálková. Dìti v pøedkolním vìku by se mìly zaèít uèit základy spoøení, a to ideálnì s fyzickými penìzi, aby si lépe pøedstavily hodnotu penìz. Pro nì je vhodné zaèít spoøit napøíklad ´do prasátka´, popisuje.
Na prvním stupni u pak díky nabytým znalostem mohou pokroèit o nìco dál. Dìtem na prvním stupni základní koly u mohou rodièe zøídit dìtský bankovní úèet s platební kartou, poukazuje Andrea Machálková.
V èem se podle prùzkumu Èei i Slováci shodují, je ideální vìk, ve kterém by dítì mìlo zaèít kapesné dostávat. U obou zemí je to pøiblinì ve mezi 8. a 10. rokem vìku dítìte. To také odpovídá obecným pouèkám o tom, e dìti by mìly kapesné zaèít dostávat bìhem docházky na první stupeò základní koly. V tomto vìku by dìti mìly zaèít dostávat pravidelné kapesné, z kterého si budou hradit své drobné výdaje, øíká Andrea Machálková.
O financích se ale s dìtmi zaèínají rodièe bavit jetì o nìco døíve. V Èesku je to v 54 procent pøípadù ve vìku od 6 do 10 let, na Slovensku je to pak v tomto vìku dokonce 59 procent. Pro komplexní vzdìlávání je vak potøeba jít jetì dál. Dìti by mìly být postupnì seznamovány i s rodinným rozpoètem, s principy krátkodobého a dlouhodobého spoøení a u starích dìtí také s monostmi zhodnocení úspor. Tím se nauèí nejen spravovat své finance, ale i plánovat a pøipravovat se na budoucnost, vysvìtluje Andrea Machálková.
Pro rozvoj finanèní gramotnosti je vhodnìjí dávat dìtem pravidelné kapesné, podobnì jako dospìlí dostávají výplatu, aby se nauèily plánovat a správnì zacházet s penìzi.
Co se týèe výe kapesného, rozptyl je velmi iroký. Z dat vyplynulo, e v obou zemích se výe roèního kapesného pohybuje od èástek kolem 500 korun a po èástky do deset tisíc korun. Na samotnou výi má kromì finanèní situace rodièù èasto vliv i vìk dítìte. Nejèastìji se objevovalo kapesné ve výi 2 a 3 tisíce korun roènì, tedy v prùmìru cca 160 - 250 korun mìsíènì (tøináct procent rodièù). Èástky od 7 tisíc korun do 10 tisíc korun roènì dostává jen jedenáct procent dìtí.
Ideální výe je subjektivní
Co se týèe ideální výe kapesného, záleí na rodinném rozpoètu a finanèní situaci. Kapesné by ale vdy mìlo reflektovat, k èemu je urèeno. Pokud je kapesné urèeno pouze na drobné výdaje, mùe být nií. V pøípadech, kdy dìti samy z kapesného hradí vìtí výdaje, jako napøíklad telefonní pauál, kolní obìdy nebo dopravu, by kapesné mìlo být adekvátnì vyí, popisuje Andrea Machálková.
S pøibývajícím vìkem je pak vhodné kapesné navyovat. Spoleènì s tím by ale mìla pøijít také hlubí edukace v oblasti financí. Jako vhodné se jeví s pøibývajícím vìkem zaøadit do debaty také problematiku inflace èi sloeného úroèení, uzavírá Eduarda Heková.