Přístup rodičů k finančnímu vzdělávání dětí se v Česku a na Slovensku liší - iDNES.cz (2024)

Finanèní vzdìlávání dìtí v Èeské republice a na Slovensku se odlišuje. Asi nejvíce je to vidìt na pøístupu ke kapesném. V Èeské republice dostávají kapesné tøi ètvrtiny dìtí. Naproti tomu na Slovensku je to jen 66 procent. Vyplynulo to z prùzkumu spoleènosti Home Credit, který provedla agentura STEM/MARK.

To, že dìti nìjaké kapesné dostávají, neznamená, že jej dostávají ve stejné výši nebo pravidelnì. V Èesku dává dìtem pravidelné kapesné jen 44 procent rodièù, pøièemž od 31 procent rodièù dostávají dìti kapesné nepravidelnì.

Na Slovensku jsou pomìry opaèné. 27 procent rodièù dává dìtem kapesné pravidelnì a 39 procent nepravidelnì, tedy spíše když je tøeba.

Pravidelné kapesné pøitom u dìtí hraje dùležitou roli v získávání finanèní gramotnosti. Jde prakticky o jednu z prvních zkušeností, jak dítì do svìta financí uvést. „Je vhodné klást dùraz na dùslednost a pravidelnost a také dítì motivovat, aby si peníze získané z kapesného dokázalo spravovat samo, pøípadnì aby z kapesného èas od èasu zaplatilo tøeba i potøebný, nikoliv jen chtìný výdaj,“ øíká Eduarda Hekšová, øeditelka spotøebitelské organizace dTest.

Zkušenost do budoucna

Pro dìti mùže být nakládání s kapesným cennou a zároveò bezpeènou zkušeností do budoucna. „Dìti se tím uèí sledovat své výdaje a hospodaøit s omezeným množstvím penìz,“ øíká Jaroslav Ondrušek, finanèní analytik spoleènosti Home Credit.

I pøes to však v Èesku 25 procent rodièù dìtem žádné kapesné nedává. Na Slovensku je to dokonce 34 procent rodièù. „Absence nebo nepravidelnost kapesného mùže omezit pøíležitosti dítìte k rozvoji klíèových dovedností,“ øíká Andrea Machálková, expertka Èeské bankovní asociace na finanèní vzdìlávání. Dítì pak mùže mít problém hospodaøit s penìzi, plánováním a spravováním financí.

O nutnosti edukovat své dìti v oblasti finanèní gramotnosti pøitom rodièe ví. A pøibližnì 80 procent rodièù v Èesku i na Slovensku dodává, že s dìtmi napøíklad otevøenì hovoøí o pøíjmech a výdajích v jejich domácnosti. „Je to velmi dobrá zpráva, že rodièe berou finanèní vzdìlávání vážnì. Otevøená komunikace o penìzích mùže dìtem pomoci vybudovat zdravý vztah k financím v budoucnosti,“ dodává Jaroslav Ondrušek.

S edukací v tomto smìru je ideální zaèít co nejdøíve. „Z našeho pohledu je vhodné, aby rodièe seznamovali dìti s konceptem penìz, plánováním pøíjmù a výdajù, vytváøením finanèní rezervy na horší èasy, spoøením a dalšími souvisejícími záležitostmi již pomìrnì od útlého vìku, tedy od okamžiku, kdy je dítì schopno tyto chápat,“ øíká Eduarda Hekšová. S tím souhlasí i Andrea Machálková. „Dìti v pøedškolním vìku by se mìly zaèít uèit základy spoøení, a to ideálnì s fyzickými penìzi, aby si lépe pøedstavily hodnotu penìz. Pro nì je vhodné zaèít spoøit napøíklad ´do prasátka´,“ popisuje.

Na prvním stupni už pak díky nabytým znalostem mohou pokroèit o nìco dál. „Dìtem na prvním stupni základní školy už mohou rodièe zøídit dìtský bankovní úèet s platební kartou,“ poukazuje Andrea Machálková.

V èem se podle prùzkumu Èeši i Slováci shodují, je ideální vìk, ve kterém by dítì mìlo zaèít kapesné dostávat. U obou zemí je to pøibližnì ve mezi 8. a 10. rokem vìku dítìte. To také odpovídá obecným pouèkám o tom, že dìti by mìly kapesné zaèít dostávat bìhem docházky na první stupeò základní školy. „V tomto vìku by dìti mìly zaèít dostávat pravidelné kapesné, z kterého si budou hradit své drobné výdaje,“ øíká Andrea Machálková.

O financích se ale s dìtmi zaèínají rodièe bavit ještì o nìco døíve. V Èesku je to v 54 procent pøípadù ve vìku od 6 do 10 let, na Slovensku je to pak v tomto vìku dokonce 59 procent. Pro komplexní vzdìlávání je však potøeba jít ještì dál. „Dìti by mìly být postupnì seznamovány i s rodinným rozpoètem, s principy krátkodobého a dlouhodobého spoøení a u starších dìtí také s možnostmi zhodnocení úspor. Tím se nauèí nejen spravovat své finance, ale i plánovat a pøipravovat se na budoucnost,“ vysvìtluje Andrea Machálková.

Pro rozvoj finanèní gramotnosti je vhodnìjší dávat dìtem pravidelné kapesné, podobnì jako dospìlí dostávají výplatu, aby se nauèily plánovat a správnì zacházet s penìzi.

Co se týèe výše kapesného, rozptyl je velmi široký. Z dat vyplynulo, že v obou zemích se výše roèního kapesného pohybuje od èástek kolem 500 korun až po èástky do deset tisíc korun. Na samotnou výši má kromì finanèní situace rodièù èasto vliv i vìk dítìte. Nejèastìji se objevovalo kapesné ve výši 2 až 3 tisíce korun roènì, tedy v prùmìru cca 160 - 250 korun mìsíènì (tøináct procent rodièù). Èástky od 7 tisíc korun do 10 tisíc korun roènì dostává jen jedenáct procent dìtí.

Ideální výše je subjektivní

Co se týèe ideální výše kapesného, záleží na rodinném rozpoètu a finanèní situaci. Kapesné by ale vždy mìlo reflektovat, k èemu je urèeno. „Pokud je kapesné urèeno pouze na drobné výdaje, mùže být nižší. V pøípadech, kdy dìti samy z kapesného hradí vìtší výdaje, jako napøíklad telefonní paušál, školní obìdy nebo dopravu, by kapesné mìlo být adekvátnì vyšší,“ popisuje Andrea Machálková.

S pøibývajícím vìkem je pak vhodné kapesné navyšovat. Spoleènì s tím by ale mìla pøijít také hlubší edukace v oblasti financí. „Jako vhodné se jeví s pøibývajícím vìkem zaøadit do debaty také problematiku inflace èi složeného úroèení,“ uzavírá Eduarda Hekšová.